Ďáblický hřbitov

Říj 16, 2015

V severní části ďáblického hřbitova byli pohřbíváni účastníci druhého a třetího odboje. Jsou zde ostatky atentátníků na Heydricha Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, je zde pohřbena matka bratří Mašínů, byly zde – nedávno exhumované – pozůstatky kněze Josefa Toufara, umučeného v komunistické vyšetřovací vazbě. Kromě toho je tady pochována spousta tělíček malých dětí, i těch potracených, které se narodily nebo nestačily narodit např. matkám v komunistických věznicích.

Nacisté a komunisté si života nevážili. V duchu Platónova ideálního státu, Hegelova absolutního ducha či Marxovy vedoucí úlohy strany drtili člověka v soukolí nadindividuálního systému. A člověk pro ně neznamenal nic ani po smrti. Ostatky lidských těl házeli nebo skládali do společných jam. Na ďáblickém hřbitově se jim říká šachty. Do každé se vešlo dvaatřicet těl. Masovost a kolektivizace až za hrob. Šachty byly zasypány a postupem času na nich vzniklo smetiště.

Až po sametové revoluci, v devadesátých letech minulého století, bylo pohřebiště pietně upraveno díky obětavé péči dobrovolníků z řad bývalých politických vězňů. Za to jim patří velký dík. Stalo se mementem a vykřičníkem, který má oživovat naši paměť, bystřit naše vědomí a činit citlivějším naše svědomí. Má být také znamením, že nebereme na lehkou váhu ono tajemství, které je za tímto světem, a že přijímáme ty, kteří už stanuli před Jeho tváří v nedostupném světle.

Proto na 10. prosince letošního roku, čili na Mezinárodní den lidských práv, připravujeme v Senátu s kolegou senátorem Jiřím Šestákem a historikem Petrem Blažkem veřejné slyšení právě na téma ďáblického pohřebiště a s ním souvisejících témat. Vystoupí zde lidé, kteří k tomu mají co říci: historikové, forenzní soudní znalci, odborníci z Ústavu pro studium totalitních režimů, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Evropské platformy paměti a svědomí, pamětníci z Konfederace politických vězňů či ministr kultury.

Již teď je dobře nakročeno, aby se pohřebiště v severní části ďáblického hřbitova stalo národní kulturní památkou.