Pilíře západní civilizace

Bře 8, 2017

Senát schválil novelu školského zákona v podobě, přijaté Poslaneckou sněmovnou. Více informací naleznete zde.

Zde je můj projev pronesený dne 8. 3. 2017 na 5. schůzi Senátu:

 

Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Na plénu Senátu jsem hájil svůj pozměňovací návrh, jehož cílem mělo být zařazení odkazu na antické, židovské a křesťanské prameny naší západní civilizace do obecných cílů vzdělávání.

Na výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jsem podal pozměňovací návrh, který požaduje, aby byl do obecných cílů vzdělání zakomponován odkaz na antické, židovské a křesťanské prameny naší západní civilizace. Rád bych vám představil důvody, které mě k tomu vedly. Jsou tři.

Prvním je ten, že to prostě tak je. Naše západní civilizace je z těchto pramenů upředena.

Druhým důvodem se mi jeví fakt, že naše západní civilizace již delší dobu volá po nalezení svého základu, toho, co podstatně spojuje její jednotlivé národy, případně jejich diferencované zvyklosti. Západní svět dnes pracně hledá svoji identitu a potažmo i svoje povadlé sebevědomí. Jestliže máme pochopit a ocenit kultury jiných civilizačních okruhů, musíme nejprve přijmout a ztotožnit se s kulturou vlastní. Pozměňovací návrh dává příležitost jednoznačně se vyslovit a své základy artikulovat.

Za třetí: Domnívám se, že západní hodnoty vyrostlé z antických, židovských a křesťanských tradic jsou jedním z nejbohatších pokladů, které se na naší zemi, a možná i v celém vesmíru, vyskytují. Jsou vzácnou perlou, kterou je možno se těšit, ale kterou je nutno bedlivě střežit a zodpovědně chránit. Já osobně jsem nesmírně rád, že jsem určován těmito hodnotami, že v jejich prostředí mohu žít a chci, aby jejich skvostná nádhera byla zvěstována i dalším generacím. A kdo jiný než učitelé a která jiná instituce než škola by tak měl činit?

Antika, židovství a křesťanství vytvářejí libozvučný akord znějící dějinami.

Antika nastartovala myšlenkové proudy, které byly postupně rozvíjeny i aplikovány. Je zde Sókratés, který nepřišel s hotovou pravdou, ale s pravdou zrozenou v dialogu. Povstává Platón se svou myšlenkou nadčasových, trvalých hodnot.

Objevuje se, dodnes přírodovědci citovaný Aristoteles se svou takřka vědeckou důkladností při zkoumání přírody. A připomeňme Parmenida, který upozorňuje, že se máme ubírat k podstatě věcí a neukolébávat se klamným zdáním. Antika nám také pomohla vytvořit a kultivovat estetické cítění či státoprávní orientaci. Renesanční a následně novověcí myslitelé, typu Bacona či Locka, nebo umělci, jako byl Michelangelo či Rembrant, měli na co navázat.

Do prostředí antiky pak přichází křesťanství se svou zásadní výzvou ke svobodě, pramenící z odstranění všech svazujících vnitřních překážek, jako jsou neodpuštění, sobectví či vina, a je nabízena možnost nového začátku. Vrhá se i nový pohled na přírodu a vesmír jako pozitivního tvůrčího aktu a zlo je umístěno mimo hmotný svět. Nastoluje se bratrství mezi lidmi jakožto osobami sobě blízkými.

A židovský odkaz poukazuje na solidaritu s chudými a povinnost k sociálně vyloučeným, včetně odpouštění dluhu. Židovský způsob uvažování nezná dichotomii duše a těla, nýbrž chápe člověka jako celistvou bytost, po čemž se dnes velmi volá při jakékoli práci s lidmi.

Takže. Pokusil jsem se stručně nastínit důvody, proč považuji za významné odvolat se v preambuli školského zákona na uvedené pilíře naší západní civilizace. Pokud vám tento náhled konvenuje, prosím podpořte můj pozměňovací návrh. Naším výborem byl přijat.

Děkuji za pozornost.