Dne 11. října 2018 se ve slavnostním sále Protomoteca Capitolina na Kapitolu, sídle magistrátu města Řím, uskutečnil slavnostní česko-slovenský koncert u příležitosti 100. výročí založení Československa. Uspořádaly jej společně velvyslanectví ČR v Itálii, velvyslanectví Slovenské republiky, České centrum a Slovenský institut.

Koncert mladých operních pěvců v klavírním doprovodu uvedl předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR Zdeněk Papoušek. V průběhu večera zazněly slavné operní árie a skladby českých a slovenských autorů (Dvořák, Smetana, Suchoň) i italských skladatelů (Tosti, Puccini, Rossini) v podání umělců Karolíny Kůstkové a Daniela Klánského v doprovodu Lukáše Klánského za českou stranu, a Barbory Michalcovské a Dávida Haranta v doprovodu Martina Hríně za slovenskou stranu. Výkony mladých umělců se setkaly s velkým úspěchem u publika.


Úvodní projev Zdeňka Papouška:

Vážené dámy a vážení pánové, dobrý večer,

především Vám chci říci, že jsem rád, že jsem tady. Do Itálie jezdím nejméně 1x za rok. Miluji Itálii, miluji vás Italy, miluji italskou historii, italskou kulturu, italskou kuchyni.

Je to pravda, a tak mi dovolte, abych mluvil o pravdě. Pokusím se v italštině. Doufám, že mi budete rozumět. Miluji totiž taky italský jazyk.

Na naší prezidentské vlajce je nápis Pravda vítězí”. Během existence Československé republiky jsme však viděli, že pravda vítězila velmi zřídka. Proč? Zřejmě proto, že pravdě o žádné vítězství nejde. Pravdě nejde v podstatě o nic. Pravda buď je, nebo není. A hotovo. Buď je mi 10 nebo není. Buď jsem žena nebo muž. Buď jsem tady nebo nejsem.

Pravda nechce bojovat a vyhrávat. To chce lež. Lež chce dosáhnout úspěchu. Proto je agresivní, hlučná, zviditelňuje se, relativizuje, zjednodušuje. Snaží se nás přesvědčit, že je pravdou.

Ale pravda nepotřebuje být úspěšná. Nepotřebuje něco navíc, nějaký bonus. V Bibli je uvedeno: Říkejte ano-ano, ne-ne. Co je navíc je ze zlého.

Pravda je samotné jsoucno. Lež je klam, zdání, nejsoucno. Krasně je to vidět na rozhovoru neapolského filosofa Luciana de Crescenda se svojí studentkou Patrizií….

Vidíme, že zatímco život ve zdání, klamu, lži, vede k zaměření na sebe sama, život v opravdovosti, pravdě, směřuje k obohacování druhých. Pravda vede k lásce.

Na naší prezidentské vlajce měl být před 100 lety původně nápis Boží pravda vítězí’’. Není tam. Nevadí. Důležité je, aby tento vzkaz byl vepsán do našich srdcí. Tak budeme pravdiví i milující. Protože Boží pravda je zároveň láskou.

Děkuji za pozornost a přeji krásný večer.


Egregi Signori e Signore,

prima di tutto vorrei dire che sono molto contento di essere qui. Vengo in Italia almeno una volta all´anno. Amo l´Italia, amo voi italiani, la storia e la cultura italiana ed anche la cucina italiana.
È la verità allora permettetemi di parlare della verità. Cercherò di farlo in italiano perché amo anche la vostra lingua. Spero che mi capiate.
Sulla bandiera presidenziale della Repubblica Ceca è scritto „La verità vincerà“. Durante l´esistenza della Repubblica Cecoslovacca abbiamo visto che la verità aveva vinto raramente. Perché?
Probabilmente perché la verità non cerca di vincere. La verità c´è oppure non c´è, e basta. O sono giovane o non, o sono una donna o un uomo, o ci sono o non.
La verità non vuole né lottare né vincere, è quello che vuole la menzogna. La menzogna cerca di avere successo, è agressiva, rumorosa, si fa vedere, si relativizza, si semplifica. Cerca di convincerci che solo essa è la verità.
Ma la verità non ha bisogno di avere il successo. Non ha bisogno di nulla, di nessun bonus. Nella Bibbia è scritto: Dite sì–sì , no–no. Tutto l´altro non c´entra.
La verità significa Essere. La menzogna è illusione, apparenza e non Essere.
Si capisce bene nel dialogo di Luciano de Crescenzo con la sua studentessa Patrizia:

Un giorno, ricordo, fui costretto a spiegare la differenza tra Essere e Non Essere a una bella ragazza che era venuta a Cinecittà per fare un provino.
„Come ti chiami“ le chiesi.
„Patrizia e ho venti anni“ mi rispose.
„E che vuoi fare nella vita?“
„Voglio fare l’attrice, oppure la velina.“
„Ma vuoi fare l’attrice per Essere o per Non Essere?“
„Per essere, per essere attrice.“
„D’accordo; io allora ti spiego cho cos’è l’Essere dell’attrice e che cos’è in Non Essere dell’attrice. Se tu vuoi fare l’attrice per diventare famosa, per vedere le tue foto sulle copertine delle riviste, per mettere gli autografi, per andare in televisione come ospite e per fare molti soldi, sappi che tutte queste cose messe insieme rappresentano il Non Essere dell’attrice, ovvero l’apparire.“
„E l’Essere che cos’è?“
„È quella cosa che senti dentro quando ti accorgi che la persona che ti sta davanti ha riso o si è commosa. E già, perché in quel momento ti rendi contro di essere stata ‚veramente‘ un’attrice, cioè di aver trasmesso un’emozione che non era tua, ma dell’autore, a un altro individuo che si chiama spettatore, e questa sensazione vale per tutti i mestieri del mondo e, chissà?, forse vale anche per i non mestieri.“

Vediamo che la vita nella illusione, nell´ apparenza e nella menzogna porta a orientarsi su sé stesso, la vita nella serietà e verità porta verso l´arricchimento degli altri. La verità porta verso l´amore.
Sulla nostra bandiera presidenziale d´oggi è scritto „La verità vincerà“ ma la scrittura originale del Trecento era „La verità di Dio vincerà“ ma non c´è più e non fa niente. È importante che questo messaggio sia scrritto nei nostri cuori. Solamente così saremo pieni di verità e di amore perché la verità di Dio è nello stesso momento anche l´amore.
Grazie della vostra attenzione e vi auguro una buona serata.

https://www.mzv.cz/rome/cz/kultura_kursy_cestiny_a_krajanske_spolky/slavnostni_cesko_slovensky_koncert_u.html